Výsledky, analýzy, statistiky a dohry ohledně sobotního UFC on Fox 2: Evans vs. Davis. Koho čeká šampion, kdo zabodoval a kdo se naopak na popularitě propadá? Druhá z řady akcí UFC on Fox, tentokrát už v tom správném formátu.
Dohry po UFC on FOX 2: Evans vs. Davis
- 28. 1. 2012, United Center, Chicago, Illionis, USA (Fox)
UFC on Fox 2 má sice pořadové číslo dva, ale pro UFC šlo o první skutečnou UFC on Fox akci. Ta prosincová, tedy Velasquez vs. Dos Santos byla vlastně jen šedesátivteřinová ochutnávka věcí budoucích a teprve UFC on Fox 2 mělo být tou správnou akcí, která nastaví standardy pro zbytek roku - ať už co se formátu týče (tři zápasy na Fox, zbytek předzápasů na FX), tak ohledně kalibru zápasů (titulové zápasy na Fox už pravděpodobně moc často neuvidíme, vyzyvatelské rozstřely jsou naopak poměrně pravděpodobné).
A jak si s tím tedy UFC poradilo? Nutno říct, že sporně. Zatímco v případě předzápasů vysílaných na FX si není naprosto na co stěžovat a k vidění v předzápasech byly vskutku výborné záležitosti (pěkné fighty, stylové submise, tvrdá KO), hlavní zápasy vysílané na Fox byly prostě zklamáním. Jeden zápas vyloženě špatný, druhý docela obstojný, ale kontroverzní kvůli výsledku a třetí, ač technicky hodně zajímavý, úplně zas tak zábavný nebyl. Takže předzápasy paráda, hlavní zápasy sice důležité - ale většinového diváka pravděpodobně nezaujmuly, jak ostatně potvrzují i zprávy přímo z Chicaga, které mluví o tom, že během hlavních třech zápasů diváci poměrně houfně začali opouštět halu. Akci nicméně nelze považovat za propadák. Předzápasy toho hodně zachránily a výsledky hlavních zápasů umožňují rozvíjet některé zajímavé dějové linie a získali jsme i odpovědi na některé otázky (ač ne nezbytně odpovědi, které jsme mohli chtít).
Tak si to vezměmě postupně: Před hlavním zápasem večera, tedy Rashad Evans vs. Phil Davis se toho hodně namluvilo o zápasnické průpravě obou borců a o tom, který z nich je vlastně lepším zápasníkem. Phil Davis má na kontě lepší úspěchy ze studentských let - ale Rashad Evans v sobotu celkem jasně prokázal, že právě on je lepším MMA zápasníkem. Davis ho na zem nedokázal dostat, zato Evans Davise několikrát ano a dosahoval i pěkných pozic jako je třeba krucifix. Evans celkově prokázal svou zkušenost a všestrannost a poměrně hladce ovládl proti Davisovi všech pět kol. Zajistil si tak konečně tolik očekávaný vyhedovaný titulový zápas proti Jonu Jonesovi (na UFC 145 v dubnu v Atlantě). Evansovi lze vytknout snad jen to, že byl místy příliš opatrný a nedokázal zápas ukončit (ačkoli měl dvakrát nebo třikrát onen zmíněný krucifix). Sám k tomu poznamenal, že se na sebe trochu hněvá za neschopnost zápas ukončit, ale na druhou stranu - taky si prý dovede představit daleko horší konce zápasu, než je celkem jasné vítězství. Evans je nyní v žebříčcích pevně ukotven jako dvojka divize a je připraven shodit nálepku vyzyvatele #1, kterou už vlastně přerušovaně nosí skoro dva roky. Co se Davise týče: Rozhodně před sebou má ještě dost práce a proti Jonesovi by ho ještě nějakou dobu nikdo posílat neměl, ale na druhou stranu: vydržel s divizní dvojkou pět kol a nikdy neměl úplně namále. Jeho postojařina a práce nohou potřebuje značné zlepšení (během zápasu s Evansem neustále záhadně podkluzoval, ačkoli má obrovská chodidla), ale drží se kolem dvanácté příčky žebříčku a je to vcelku zasloužená a odpovídající pozice. Jsem zvědav, proti komu nastoupí Davis příště. Sám Davis už před zápasem tvrdil, že ve své budoucnosti rozhodně vidí útok na titul, ale je mu celkem jedno, kdy se tak stane. Dříve nebo později to prý přijde. Teď to realisticky vypadá, že by to mohlo být cca za rok, pokud se mu bude dařit.
O největší míru kontroverze se postaral druhý zápas: Chael Sonnen a Michael Bisping. Původně mělo jít o titulový rozstřel mezi Sonnenem a Munozem, ale kvůli Munozově zranění drobet povýšil Bisping (který měl jít na této akci proti Maiovi). No a bylo to vskutku hodně napínavé (ač ne nezbytně zajímavé pro většinového diváka kvůli množství klinčů apod. - kdo ale zná oba borce a očekával onen stylový střet, musel být jako na jehlách). Jako vítěz podle názoru rozhodčích nakonec odešel Chael Sonnen a čeká ho tedy letní Brazilské dostaveníčko č. 2 s Andersonem Silvou, jenže: rozhodčím zdaleka nedávají za pravdu všichni. Značná část veřejnosti viděla v sobotu večer jako vítěze Bispinga a to například včetně Dana Whitea. Za loupež to sice prohlášeno nebylo a Bisping nedostane svůj vítězný bonus (bylo to objektivně dost těsné), ale ani jeden z borců si vlastně nepolepšil nebo nepohoršil (jestli něco, tak poražený Bisping v očích řady lidí povyrostl a vítězný Sonnen naopak trochu klesl). Takže: Bisping svým agresivním a velmi aktivním stylem dokázal kontrovat a neutralizovat Sonnenův nekompromisní nápor - v prvním kole ho Sonnen dostal na zem jen dvakrát na pár vteřin, zbytek kola dokázal Bisping držet Sonenna v klinčích a hodně ho omlacovat. Druhé kolo bylo pro Bispinga ještě lepší a zápas už celkem jasně vedl, Sonnen se prostě nedokázal prosadit, protože Bisping mu oplácel stejně aktivní mincí. Až třetí kolo Sonnen zlomil, hned na začátku strhl Bispinga k zemi a většinu kola ho dokázal kontrolovat na zemi a přesvědčit tak rozhodčí, že byl lepším borcem (dostal u většiny sudích i první kolo). Nicméně: Sám Sonnen potvrdil, že to se svým vítězstvím moc žhavě neviděl a když se bavil s Bispingem před vyhlášením výsledků, Bisping prohlašoval, že mu patří kola 1+2 a Sonnen s jeho analýzou i souhlasil. A sám to později potvrdil. Navíc byl směrem k Bispingovi velmi, velmi uznalý i na pozápasové TV konferenci: Podle Sonnenových slov by Bisping v sobotní formě zvládl i Andersona Silvu a Sonnen navíc uznal jednak to, že Bisping měl obrovskou ránu (nejtvrdší zásahy jaké kdy Sonnen prý inkasoval) a jednak také Sonnen oficiálně přiznal, že během celého zápasu a to ani v třetím kole, nebyl žádný moment, kdy by se Chael cítil v kleci pohodlně s tím, že má věci pod kontrolou. I když Bispinga ve třetím držel na zemi, Bisping neustále něco zkoušel a Sonnen musel na něco neustále reagovat a prostě nemohl prosadit ten svůj styl. Máme zde tedy Sonnena proti Silvovi, ale víra v to, že by Sonnen dokázal zdravého Silvu pět kol kontrolovat nyní významným způsobem opadla. A pak tu máme Bispinga, který sice prohrál, ale Sonnen, White (i Bisping :), se shodují, že jde jednoznačně o TOP 10 nebo dokonce TOP 5 borce nejvyšší kvality. Bisping ve své budoucnosti stále vidí útok na titul - je ovšem otázkou, koho teď v UFC dostane :) Sonnen zůstává divizní dvojkou, Bisping se na FightMatrixu propadl na 11. příčku (z osmičky), ale řadě lidí otevřel oči. Mimochodem, Bisping málem těsně před zápasem přišel o sponzora, protože společnosti MMA Elite se nelíbilo jak Bisping na vážení ukazoval některým fanouškům fakáče. Bisping to tentokrát ovšem zjevně dělal v žertu a byla to jen taková malá epizodka během nástupu k vážení, takže MMA Elite nejprve Bispingovi zrušilo sponzorství a poté, co si s ním promluvili to zase odvolali a sponzorují ho dál :)
V třetím vysílaném zápasu večera se střetli Demian Maia s Chrisem Weidmanem. Weidman naskočil poté, co byl Bisping přehozen proti Sonennovi a měl tak na trénink cca 11 dní a absolvoval velmi obtížné shazování váhy. Ze zápasu, který mohl být grapplerským pošušňáníčkem mezi BJJ fenoménem Maiou a vynikajícím zápasníkem Weidmanem se bohužel vyklubal velmi, velmi podprůměrný kickbox. Demian Maia byl rozhodně zklamáním večera, protože se nejenže ani nepokusil vzít Weidmana na zem, ale při zhruba dvou příležitostech, kdy skončil na zádech se vlastně ani nepokusil využít své BJJ a místo toho si vynucoval návrat do postoje. V postoji pak ale nabídl jen dosti stereotypní box levou rukou bez pořádných direktů který už od půlky prvního kola prohrával - ale kýžená změna nepřišla. V Maiův zásadní neprospěch hovoří také fakt, že odešel fyzicky už v závěru druhého kola, zatímco Weidman, který neměl dost času na přípravu a komplikovaně shazoval se vyčerpal až v úvodu třetího. Weidman se tedy výborným způsobem zhostil své šance a stal se z něj sedmý muž světových žebříčků (což sám Weidman komentoval ve stylu, že snad už jasně prokázal, že může čelit nejlepším v divizi), Maia se propadá na šestnáctou příčku a vypadá to, že trpí zásadním záchvatem "Gurgelismu", tedy naprostou neochotou používat svůj černý BJJ pásek stylem jaký ho udělal slavným a místo toho podléhá nutkání bídně boxovat i v situacích, kdy to vůbec nedává smysl. Pro šestatřicetiletého Maiu se možná rapidně blíží konec kariéry - pokud se rychle nevrátí k základům, tak už do TOP 10 znovu těžko prorazí.
A nyní k té příjemnější části večera, tedy předzápasům :)
Odměna 65 000 za zápas večera tentokrát připadne dvoukolové bitce mezi Evanem Dunhamem a Nikem Lentzem. Dunham celou záležitost kontroloval a nepřipustil žádnou nudu (kterou je Lentz občas znám). V druhém kole pak lokty Lentze načal natolik, že se Lentzovi mezi druhým a třetím kolem kompletně zavřelo levé oko a ringový lékař Lentze nenechal nastoupit do třetího. Dobrá práce pro Dunhama, momentálně světovou dvacítku. Sám Dunham k tomu poznamenává, že by mu vůbec nevadilo nastoupit proti vítězi zápasu Pettis vs. Lauzon (ten má proběhnout za měsíc v Japonsku).
Mike Russow přezápasil a celkově zválcoval Švéda Jon Olava Einema. Russow se tak přesouvá na šestnáctou příčku žebříčku, Einemo padá ze žebříčků pryč a vůbec bych se nedivil, kdyby v UFC skončil. Propagován je jako výborný grappler, ale ani Einemo nejevil žádnou zvláštní ochotu ani ve svém druhém zápase v UFC svůj grappling předvést - a místo toho jsme tu podobně jako v Maiově případě měli postojařinu ne zrovna skvostné úrovně, podtrženou navíc tím, že Einemovi došly síly ještě dřív, než Maiovi.
Atraktivní bitku naopak absolvovali George Roop a Cub Swanson. Swanson se většinu prvního kola učil projít skrz Roopovu výškovou převahu - ale naučil se to moc pěkně, jak dokladuje přiskočené KO večera v druhém kole za které si Swanson odnáší domů 65 000 dolarů. KO navíc přímo určené k přehrávání v rámci highlightů, protože Swanson jí Roopovi napálil takovým způsobem, že Roopovi vylétl chránič zubů, odrazil se od klece a znovu prolétl kolem obou borců (ještě ho měl Swanson chytit do ruky a byl by za krále večera). Ve zpomalených záběrech paráda. Swanson by nyní prý rád znovu nastoupil proti nějakému postojáři.
O submisi večera se postaral Charles Oliveira výborně debutující v pérové váze, kde na sebe hodně upozornil. Eric Wisely od začátku neměl úplně moc šancí, Oliveira ho vzal na zem, zahrozil dvěma leglocky, zachytil lýtko, strhl Wiselyho na sebe a donutil ho vzdát bolestivé a netradiční submisi: calf sliceru (někdy také calf crusheru, tedy lýtkovému drtiči). Jde o historicky první Calf slicer v UFC a tak není divu, že si Oliveira odnesl domů 65 000 za submisi večera. Jeho submise vzbudila pozitivní ohlasy na twitteru třeba i u Vinny Magalhaese (šampiona M-1 a letošního vítěze ADCC v těžké váze).
Michael Johnson předvedl značný pokrok oproti svým předchozím zápasům a svou rychlostí dělal zkušenějšímu Shane Rollerovi značné problémy. Tomu se nepodařilo Johnsona přezápasit a Johnson si tak v postoji nabodoval dvě kola, než ho Roller (který ale celkově moc dobře nevypadal) ve třetím přece jen strhl k zemi a ohrožoval GNP. Rollerova UFC kariéra každopádně nabrala strmý pád, Johnson na sebe naopak docela upozornil.
Druhým Johnsonem na této akci by Lavar Johnson. Těžká váha ze Strikeforce nastoupila ve svém debutu proti bitkaři Joey Beltranovi. A zrodilo se velké překvapení. Ačkoli je Beltran proslulý jako pěkně tvrdý borec, který měl v UFC šest zápasů (3-3), a ani Matt Mitrione nebo Pat Barry ho nedokázali ukončit, tady vlastně nedostal šanci. Beltran nastoupil do zápasu netradičně lehký (měl tuším pod 230 liber), ale Johnson přišel ze Strikeforce s dvěma prohrami v řadě. Přesto bylo od prvního úderu na tělo jasné, že Beltran neví co si počít s Johnsonovou sílou. Johnson se ale prezentoval velmi trpělivě a jeho příležitost na KO vítězství koncem kola přišla. Lavar je tak první, kdo dokázal Beltrana ukončit TKO (ve dvaceti zápasech) a tak trochu naznačuje, že s borci ze Strikeforce by bylo v UFC dobré počítat. Johnson svým vítězstvím postoupil do světové TOP 50.
Největší smůlu měl pravděpodobně Chris Camozzi který údajně zdolal slušnou gilotinou ve třetím kole Dustina Jacobyho - jenže jejich zápas se jaksi nedostal do žádného vysílání - a to přesto, že Camozzi gilotinu zvládl s vykloubeným prstem. Takže o tom vlastně nikdo neví.
UFC on Fox 2 navštívilo 17245 diváků a na vstupném se vybralo 1,2 milionu dolarů. UFC už bylo v Chicagu v roce 2008, tehdy přišlo něco přes 15 000 diváků, ale na vstupném se vybral více než dvojnásobek: 2,8 milionu dolarů. Fox má totiž rádo plné ochozy a tak má UFC na podobných akcích nyní nižší ceny lístků, aby se hala spíše naplnila. Narychlo posbírané ratingy mluví o průměrné sledovanosti 4,3 milionu diváků a solidních ratinzích, takže z TV hlediska to asi nebyl úplný propadák, je to ale trochu odezdi ke zdi. UFC on Fox 1 - 65 vteřin zápasu, hodina řečí. UFC on Fox 2: Plných 55 minut nepříliš zajímavých zápasů :)
A na závěr trocha té statistiky:
- Evans přebodoval Davise na zemi o 50 úderů. Dvakrát ho měl v krucifixu. Třikrát zabodoval porazem - Davise doposud v UFC nikdo na zem nedostal (Wallace a Gustafsson to dohromady zkusili semkrát).
- Evans má v UFC už 48 úspěšných porazů, to je v UFC šesté nejvyšší číslo (společně s týmovým kolegou Clayem Guidou)
- Davis dostal Evanse na zem dvakrát, úspěšnost jen 22%. David Evanse přebouchal o 31 úderů na hlavu a nohy, Evans ale trefil o 76 zásahů víc na hlavu.
- Sonnen přebouchal Bispinga celkem o 33 úderů. Ve své UFC kariéře má už 1269 úderů, což je deváté nejvyšší číslo v UFC (osmý je Sean Sherk a má o pět úderů víc). Nikdo ještě Sonenna v UFC nebo WEC nepřebouchal a to ani v zápasech, kdy Sonnen prohrál submisí. Sonnen na Bispinga zaskóroval čtyřmi porazy (Bispinga naposledy vzal na zem šestkrát Evans na UFC 78).
- Sonenn za minutu inkasuje v průměru 1.01 úderu, což je třetí nejnižší zásahovost v UFC (za Pete Sprattem a Davisem).
- Chris Weidman zasáhl Maiu 58 podstatnými údery. To je o tři víc, než ve svých třech předchozích zápasech dohromady.
- Demian Maia absolvoval šestý zápas v řadě který museli řešit bodoví rozhodčí.
- Evan Dunham měl přesnost úderů proti Niku Lentzovi 80%.
- Russow nyní vyhrál čtyři zápasy v řadě v UFC, ale během těch čtyř zápasů dostal o 50 úderů víc, než poslal. I Einemo ho přebouchal 31:21. Russow má ale v těch čtyřech zápasech porazovou bilanci 17-0.
- Zápas Charlese Oliveiry v UFC trvá v průměru 4:26. Je tak sedmým "nejrychlejším" borcem v UFC (pro borce co za sebou mají nejméně pět zápasů).
- Michael Johnson ubránil proti Shane Rollerovi 11 porazů. Roller uspěl jen jednou.
- Beltran od posledního zápasu shodil 17 liber. Proti Johnsonovi nastoupil s 228 librami, na UFC 136 proti Stipe Miocicovi měl ještě 245. Beltran měl 19 zápasů bez KO/TKO prohry (a i submisi měl jen jednu).
