Sledovat nejtvrdší kluky v Čechách v nejvšestrannější bitce, která se dá legálně vidět... Ano, tohle je lepší než v televizi.
První dojem, který mám poté, co dorazím na Hell Cage 2, je fakt, že dnes večer se stane něco velmi ošklivého, protože v Praze a dost možná v celých Čechách se právě teď zásadním způsobem nedostává lidí z ochranek a všech těch dveřníků a vyhazovačů a vůbec chlápků, kteří se starají o to, aby nebyly problémy.
Nebo aby to skončilo, než stačí přijet policie. Připadá mi, že všichni jsou dnes večer tady. Hala, u vchodu Hells Angels, uprostřed dramaticky nasvícená osmistranná klec, v ní dva bojovníci s něčím, co spíš než rukavice připomíná lehké chrániče. Tohle je Hell Cage číslo 2, a pokud chcete vidět českou zápasnickou špičku, musíte dorazit sem.
Že je sám zápas MMA poměrně náročná záležitost, si všimnete hned při předzápasu, ve kterém se Martin Zvára postavil Václavu Šťastnému. Souboj dvou začínajících kluků je poměrně nervózní, ani jeden nechce udělat chybu a po dvou průměrných kolech vítězí Zvára rozhodnutím rozhodčích. Půjde jen o jedno ze dvou rozhodnutí, která budou muset rozhodčí dnes večer udělat, zbytek zápasů končí vzdáním se soupeře, nebo k. o.
Právě to, jak celý večer postavit, je naprosto klíčové. Nejen proto, že lidé sledující MMA se chtějí bavit stejně jako kdokoli jiný, a poslední, co kdokoli chce, je sledovat spoustu nudných zápasů, nebo naopak sérii deseti k. o. po jediné minutě zápasu. V tomhle ohledu je Hell Cage rozložená slušně. Dva miniturnaje o čtyřech lidech ve váhách do sedmdesáti a do čtyřiaosmdesáti kil nabízejí českou špičku a schopné vyzyvatele.
Když poslouchám řeči lidí kolem sebe, je evidentní, že především Tomáš „Thor“ Kužela je favoritem davu. Jeana-Françoise Lonogua v prvním kole párkrát hezky trefí, a i když se Francouz snaží především hodně klinčovat, Kužela vyhrává druhé a poslední utkání večera bodově.
Ve finále své váhové kategorie ale nebude stačit na Davida Marcinu, který nejprve efektně vyřídil v prvním kole Teemu Inkeroinena, aby donutil ve finále Kuželu se vzdát. Pokud někomu Hell Cage 2 sedla, byl to právě Marcina. Václav Přibyl předvede dokonalý zápas proti Irovi Kevinu McAloanovi. V bitce, která probíhá s minimem krytů a hodně vstoje, nakonec McAloana vypne ukázkovým hákem na bradu.
Klasická „pyramidová struktura“ boje je během Hell Cage 2 přerušena pěti tzv. prestige fighty, ve kterých se dostává ke slovu další miláček davu – Jaroslav „Číňan“ Poborský. Ten stejně jako Kužela patří do stáje legendy českého MMA Michala „Háši“ Hamršmída, který nedávno přerušil kariéru pro zranění a s vervou se vrhl na management a trénování. Jeho zápas ale bude patřit k těm vůbec nejkratším. Francouz Ludovic Boulvin ho trochu smolně vyřídí pákou na koleno už po nějaké půlminutě.
Prestige fighty jsou sice v programu jakože „navíc“, ale třeba Attila Vegh nebo Ivan Buchinger tu předvedou dokonalou ukázku toho, jak má moderní MMA vypadat. Při zápase Vegha začne slečna vedle mě na lavici vřískat nadšením, což mě definitivně přesvědčuje, že všechny řeči o tom, že tahle řezničina může bavit jenom chlapy..., ehm, jsou prostě jen kecy.
Finálový zápas pyramidy do 70 kilo je hotový po třech minutách – Casimir Bendy dává Václavu Přibylovi páku a je hotovo. A na scénu může vylézt Dominika Mesarošová a předat cenu. Vedle tanečnic, které se mezi zápasy vlnily v kleci, vypadá velmi průměrně. A i kdyby se v několika klubech v Praze ten večer servali hosté, protože u vchodu chyběla ochranka, Hell Cage 2 stála za to.
Mixed Martial Arts
Podle definice je MMA plnokontaktní sport, který umožňuje používat celou škálu bojových technik, ať už tradičních, či nikoli. Velmi zjednodušeně to znamená, že v rámci turnaje MMA se mohou utkat lidé, kteří původně trénovali různé bojové sporty. V rámci zápasu MMA jste prakticky vystaven třem různým bojovým systémům. Bojuje se podle světových pravidel organizace UFC.
Vstoje jde především o boj víceméně běžný v boxu, kickboxu, thajském boxu a podobně. Lokty a kolena dovoleny, nesmí se útočit na krk, tlačit na oči a podobně, zakázán je i úder loktem shora. V klinči se bude hodit sambo, ale i některé chvaty z džuda nebo wrestlingu. Klinč se využívá, hlavně když chcete svého soupeře zafixovat pro přesnější umístění úderu loktem nebo kolenem.
A konečně na zemi se budete hodně modlit, abyste měli dost natrénováno v sambu, džiu-džitsu nebo zápasu. V praxi to znamená, že zápas můžete rozhodnout klasickou k. o. ránou nebo kopem, ale stejně tak můžete soupeře dostat na zem a použít páku na některou z končetin, po které se soupeř vzdá (při troše štěstí stihne třikrát zaklepat rukou a rozhodčí ukončí zápas, když to nestihne nebo bude trochu nepozorný rozhodčí, ozve se křupnutí...).
Divácky nejvděčnější je ale ukončení „na dobití“, při kterém se jeden ze zápasníků zasedne a zafixuje druhého na zemi a pak bije, dokud rozhodčí neusoudí, že stačilo. Přestože zápasy MMA vypadají na první pohled jako příšerný brutál (a média je tak také prezentují), ve skutečnosti jsou z hlediska ohrožení života nebo mozkových funkcí nebezpečné stejně jako například box. Díky používání větší škály bojových umění je tu méně k. o. než v boxu, nehledě na to, že zápasníci jsou daleko všestranněji trénovaní.
Tony – šéf Hell Cage Production
Nenamluví toho moc, při rozhovoru je obezřetný, žádosti o focení se vysměje, ještě než ji dořeknete, ale jinak je to nesmírně milý chlapík.
Je nějaký zahraniční vzor, podle kterého jste udělali Hell Cage?
Samozřejmě vše vzniklo na základě vzorů z jiných zahraničních akcí, např. anglické Cage Rage a Ultimate Fights Evening v Las Vegas. Žádné jiné sportovní odvětví nezaznamenalo tak obrovský boom po celém světě jako právě MMA – zápasy v kleci.
Pro nezasvěcené, vše je podle schválených pravidel UFC. Zkušenosti jsme už měli s pořádáním menších turnajů a pak vznikl nápad uspořádat galavečer MMA Hell Cage.
Pomohly nám zkušenosti z pořádání galavečerů Heaven or Hell a dalším velkým přínosem a zasvěcení do MMA byl náš český špičkový zápasník Michal „Háša“ Hamršmíd. Na prvním turnaji Hell Cage 1 se nám podařilo představit legendu MMA z USA – Dana Severna.
Jak probíhá typický výběr zápasníků? Sledujete výsledky, hlásí se vám stáje, nebo dokonce objíždíte a sledujete lidi sami?
Většinu tuzemských fighterů MMA známe. Se zahraničními týmy jsme ve spojení, takže nabídku a přehled také máme. Samozřejmě že v zahraničí je velká a dobrá nabídka fighterů.
Snažíme se mít přehled, jaké si vybrat zápasníky jak podle váhy, tak podle výsledků. To vše je pro postavení dobrých zápasů důležité. Snažíme se co nejvíce objíždět jiné turnaje. To udělá hodně.
Jak podle tebe dopadá srovnání českých MMA fighterů se zahraniční scénou? A kdo je podle tebe špička v MMA kategorii v Čechách?
Ve srovnání hodně rozhoduje váha a počet zápasů konkrétního fightera. Zahraniční bojovníci mají jedinou výhodu, že mají větší možnost zápasů, protože tady v Čechách se MMA teprve rozjíždí. Určitě se ale naši fighters můžou srovnávat se zahraničními.
U nás je hodně talentovaných bojovníků, kteří již v zahraničí s úspěchem reprezentují Českou republiku. K přirovnání, kdo patří do špičky v Čechách, zase vše záleží na počtu zápasů konkrétního fightera.
Jsou tady bojovníci, kteří ještě nejsou mediálně známí, protože je teprve zápasy čekají, ale jsou hodně talentovaní. Ale určitě podle mého osobního názoru jsou to známá jména jako Michal „Háša“ Hamršmíd, Jaroslav Poborský, André Rainders, Tomáš Kužela, Patrik Kincl.
Jaký je tvůj zápas snů Čech versus cizinec?
Tak těch zápasů by bylo několik. Chtěl bych vidět nějakou větší váhu, která v české MMA chybí. Ale nechte se překvapit na Hell Cage 3.
Více info o Hell Cage na www.hell-cage.cz
Royce Gracie
Absolutní hvězdou zápasů MMA je Royce Gracie, Brazilec, který původně začínal na džiu-džitsu. Jeho bratr Rorion byl u rozjezdu seriálu Ultimate Fighting Championship v roce 1993, který proslul pyramidovou strukturou a soubojem bojovníků různých stylů.
Gracie během prvních tří let v UFC neprohrál v souboji (jednou vzdal pro zranění z předchozího zápasu) a vítězil i v dalších seriálech MMA, jako je K1 nebo Pride.
(Luděk Staněk, FHM)
